Suchozemská želva – co potřebuje?

Icon18. 03. 2019 IconSOŇA ŠVESTKOVÁ IconJAK NA TO, PRŮVODCE CHOVEM, ZAJÍMAVÁ ZVÍŘÁTKA, ZAČÍNÁME, TERARISTIKA

Mezi nejoblíbenější a zároveň nejméně náročné druhy želv patří želva žlutohnědá (Testudo gracilis), želva zelenavá (Testudo Hermanni) a želva stepní (Agrionemys horsfieldii).

Výběr želvy

Ať už si jedete pro nového člena rodiny do zverimexu, k chovateli nebo pro jedince již staršího k jinému majiteli, dbejte vždy na to, abyste si domů odváželi pouze zdravou želvičku.

Krunýř musí být celistvý, tvrdý a bez zjevných poranění, oči nezakalené a okolí nozder suché. Při poslechu dechu nesmí být slyšet sýpavý zvuk ani neurčité lupání. Jestliže ji uvidíte jíst, máte napůl vyhráno. Máte-li možnost, vybírejte si první želvičku z jedinců alespoň rok nebo dva starých. Čím bude mladší, tím bude sice roztomilejší, ale také choulostivější.

Roztomilá želví mláďátka
Máte-li možnost, vybírejte si první želvičku z jedinců alespoň rok nebo dva starých. Čím je želvička mladší, tím více je choulostivá.

Pohlavní dimorfismus a jeho důležitost pro vás

Obecně platí, že samice želv mají spodní stranu krunýře (plastron) lehce vypouklou nebo rovnou a ocásek kratší. Samci oproti tomu disponují delším ocáskem a plastronem jakoby promáčklým dovnitř. Takto se rozlišují jedinci starší, většinou kolem čtvrtého roku věku.

Ani ten nejzkušenější chovatel vám přesně neurčí pohlaví, může jej ale předpovědět podle teploty líhnutí, a to s pravděpodobností kolem sedmdesáti až devadesáti procent. Pokud plánujete pořízení jen jedné želvičky, nemusíte si s pohlavím dělat starost. Chováte-li želvy ve skupině, dejte do ní jen jednoho samce.

Ani nejzkušenější chovatel není schopen do čtvrtého roku určit s naprostou jistotou pohlaví želvičky.

Terárium

Počítejte s tím, že každé želví terárium je náročné na prostor. I pro mládě je dobré mít ubikaci o rozměrech alespoň 100 cm x 50-70 cm. Různé velikosti terárií i terária na míru naleznete v našich prodejnách Pet Center.

Čím je želva větší, tím větší prostor potřebuje. Teplo zajistíte výhřevnou žárovkou a vedle ní umístěte také žárovku s UVB zářením. Tu je potřeba měnit každý rok, dokud nám želvička roste. Není na škodu si k závitu fixou napsat datum výměny.

Obě žárovky zapojte na klasický časový spínač, který vám bude svícení řídit. Abyste co nejvíce napodobili podmínky, které mají želvy ve volné přírodě, můžete pro svícení nastavit přestávky.

Jak vybavit dno terária

Na dno terária použijte substrát, postačí vrstva cca 30 cm.  Vhodná je rašelina smíchaná v různých poměrech s křemičitým nebarveným pískem. Vyberte si jeden roh terária, do kterého umístíte misku na vodu a okolo ní vyskládejte oblázky. Počítejte s tím, že kvůli výměně vody budete s miskou často manipulovat. Želvy se totiž do vody velmi rády vyprazdňují. Dále do prostoru umístěte misku na potravu a vytvořte želvičce pár přirozených skrýší.

Seno a rostliny

Můžete také přidat hromádku se senem. Pokud budete chtít želvičce dopřát i nějakou zeleň, počítejte s tím, že želva je "tank". Zvolte proto takové rostliny, kterých vám nebude líto. Alternativou jsou také rostliny plastové. U živých dejte pozor, vybírejte opatrně. Rostliny nesmí být jedovaté.

Venkovní výběh

Máte-li k dispozici zahradu, určitě zvažte i pořízení venkovního výběhu. Jedné mladé želvě postačí prostor 2 x 2 metry. Důležité je, aby stěny byly alespoň 40 cm vysoké a dalších 20 cm zapuštěné do země. Dovnitř dejte bazének a skrýš. Ve výběhu můžete vysadit například jahodník, jitrocel, kopřivy nebo netřesky. Vyhrát si můžete i s terénem a udělat želvám ve výběhu kopečky a různé "prolézačky".

Příklad venkovního výběhu. 

Potrava

Většina suchozemských želv se stravuje výhradně býložravě. Doporučuji 90 % stravy vyplnit čistě zelenou potravou. Vhodné jsou například bylinky ze zahrádky, římský salát, pekingské zelí, polníček, rukola, jitrocel, listy a květy pampelišek i jiných rostlin. Pochutnají si také na listech jahodníku nebo okvětních plátků růže.

Zbylých 10 % potravy doplňte další zeleninou nebo trochou ovoce. Čím pestřejší bude strava, tím lépe. Do stravy denně přidávejte minerální posyp, který je důležitý především kvůli vápníku a dalším látkám nezbytným pro stavbu krunýře.

Vyhněte se ledovému a zahradnímu salátu, jedovatým rostlinám (např. Pryskyřníkovitým), produktům s živočišným původem (maso, mléko, vejce) a větší míře sladkého ovoce. Čím více cukrů by želva snědla, tím více času a energie bude potřebovat na jeho trávení.

Dnes je možné krmit také granulovanou stravou. V takovém případě si nejdříve přečtěte složení, abyste želvičce nepodávali nevhodnou směs.

Tak to si pochutnám! :D 

Pitný režim

Málokdy vidíme želvu pít, přesto je důležité, aby měla vodu denně k dispozici. Želvy přijímají vodu nejčastěji přes krunýř, kde mají umístěné malé póry. Proto není dobré krunýř čímkoliv mazat, jinak by se póry mohly ucpat.

Přeprava

Vybavte se na transport želviček. Ideální je přeprava v zatemněném boxu s trochou sena na zahrabání. V chladném počasí použijte třeba starou turistickou lednici nebo polystyrenovou krabici, do které můžete upevnit lahev s teplou vodou. Se želvou manipulujte vždy opatrně a chytejte ji oběma rukama, aby se vám za pomoci silných nohou nevyprostila a nespadla.

Želví štěstí

Pokud se své želvě budete věnovat, denně ji pozorovat a vnímat její chování, časem sami zjistíte, co potřebuje a co ji schází ke štěstí. Je to také jediná možnost, jak včas odhalíte příznaky onemocnění nebo jiné nedostatky.