Srdcem v Pet Center: Canisterapie se Suki a Miloslavou

Icon25. 06. 2020 IconREDAKCE IconCANISTERAPIE, PSI, KYNOLOGIE, JAK NA TO

Canisterapie je nesmírně užitečnou metodou pomoci. Působí pozitivně nejen fyzicky, ale posiluje i psychiku. Naše Miloslava Setničková se canisterapii věnuje už 5 let.  Se svými dvěma psími kamarády a navíc pomáhá i dětem ve školce.

Miloslava pracuje v Pet Center v Čestlicích a má doma malou zoo, ostatně stejně jako většina našich zaměstnanců. Celkem to jsou tři psi, rybičky a přibude i chameleon. Za posledních 5 let pomohla , ať už  canisterapií nebo přednáškami ve školkách, více než 500 dětem a dospělým.

Co vlastně se svými pejsky děláte?

S mou Suki děláme canisterapii v poliklinice Parník Černý Most - Rehafit společně i s mým druhým pejskem Freky. Jezdíme na přednášky do školek, kde ukazujeme dětem, jak se chovat k pejskovi a jaká je prevence před kousnutím. Ve školkách jde hlavně o to, aby se děti naučily chovat k psovi, kterého neznají. Z hodiny odchází poučeny, že nejdřív je potřeba nechat si očichat ruku, protože pejsek třeba nemusí mít "svůj den". Učíme je, že když se pejska bojí, mají to říct dospělému. Pomáháme taky dětem, které mají nějaký špatný zážitek se psem. Děti se osmělí a vidí, že třeba Suki je moc hodná a ony se nemusí bát všech psů, které potkávají. Učíme je také co dělat, když se proti nim zlý pes rozběhne - tedy že nemají utíkat, ale mají se schoulit do bezpečného klubíčka.

Jak jste začala s canisterapii?

Přivedla mě k tomu kamarádka, a hlavně sama Suki. Projevila totiž velký talent na práci s dětmi. Nenutí se jim, ale když si ji hladí tak má velmi klidné reakce. Máme canisterapeutické zkoušky s atestem. Dělaly jsme je u Pomocných tlapek, které mají jako jedni z mála pravomoc zkoušet tyto dovednosti. Zkoušky se přitom opakují každý rok.

Co je na zkouškách nejtěžší?

Pejskům nesmí vadit, když se kolem nich pohybuje někdo na invalidním vozíku, nebo o berlích. Vydržet musí i vysoké tóny a třeba i hlasitý křik. Nesmí je vyvést z míry zápach desinfekce. Musí taky zůstat dost dlouho klidně ležet na boku a musí si tak lehnout na povel. Důležité je také to, že se pejsek umí rychle na povel uklidnit - z rozdovádění s hračkou do úplného klidu. No a když na ně někdo například nechtěně bolestivě sáhne, nesmí se ohnat. Nesmí kousnout, ani když jim sáhnete do jídla. Některým pejskům pak může vadit i nepříjemný zvuk umělé plicní ventilace. Zkoušku ale složí jen naprostí "pohodáři".

Jsou pejsci, kteří mají na canisterapii větší talent?

Jsou plemena, která k tomu mají větší předpoklady. Ale důležitá je spíše povaha pejska. Tady je důležité zdůraznit, že samotného pejska musí práce bavit a těšit. To je o jeho osobnosti. Zda je empatický, zda je s lidmi přirozeně kontaktní více, nebo méně. Častokrát majitelé psů tento důležitý aspekt zaměňují s prostou dokonalou poslušností, což nestačí. Pokud to pejsek dělá jen pro páníčka a ne pro klienta či pacienta, chybí tomu ta správná energie, která dělá canisterapii canisterapií.

Jak taková canisterapie vlastně vypadá?

Dítě se o pejska nahřívá a objímá ho, nebo na něm leží. Postižené děti totiž mají často problémy s termoregulací nebo mají například spastické končetiny. Díky teplu pak mohou lépe pohybovat svaly a klouby a po terapii zvládnou třeba roztáhnout ruce, což by jim předtím nešlo. Nebo třeba zvládnou pejska odstrčit, což je taky vlastně velký úspěch. Děti i Suki baví terapie s jídlem - to se rozetře nějaká dobrota na kůži dítěte a pejsek ji olizuje, čímž vlastně správně ohřívá a podporuje mikrocirkulaci krve, nebo aktivuje střeva. No a taky je to pro oba zábava. Když vidím, jak se na Suki těší, mám z toho radost. Když je vše v pohodě, nechávám je třeba na 5 minut samotné. Vidím pak, jak se pejskovi děti třeba svěřují se svými problémy, protože pejsek je vždy vyslechne, ale žádné tajemství nevyzradí. U dětí jsou vidět velké pokroky, což mi dělá velkou radost.

Jaké jsou nároky na majitele pejska, co dělá canisterapii?

Určitě by mu neměly vadit lidé, kteří mají nějaké postižení či zranění. Měl by být pozitivní, empatický a klidný. Záleží pak taky na tom, komu canisterapii pejsek dělá. Jestli jde o důchodce, nebo právě děti. Mou specializací a radostí je právě práce s dětmi. Výsledky za to totiž vždycky stojí.