Myš laboratorní: Nejraději mají kolotoče!

Jsou to jedni z nejrozšířenějších savců na světě. Tito obratní artisté dokáží šplhat, skákat i plavat. Protáhnout se umí i neuvěřitelně malými škvírami. Toužíte po svém vlastním myšákovi, nebo myšce? Tohle byste měli vědět.

Laboratorní myši se nehodí jen na pokusy, jsou to oblíbení domácí mazlíčci. Rozšířili se k nám až z daleké Asie a Japonska. Přizpůsobivé a šikovné drobečky si oblíbili už v Japonsku, kde byly myši chovány pro zábavu.

Vědecký chov myší pro laboratorní účely je doložen z let 1907 - 1909. Šlechtění pokračovalo a dnes tak existuje množství domestikovaných variant a typů. Mají různé tvary uší, délku a typ srsti a díky šlechtění máme i množství barev. Známe tak černé myši, šedé s bílým břichem, nejčastěji chovaná je však stále bílá myš s červenýma očima - albín.

Co vědět o myších

Myš je dlouhá 7-10 centimetrů a váží 9 – 30 gramů. Protáhne se přitom otvorem velkým jen 9 milimetrů. Dokáží šplhat po stěnách, plavat a poměrně vysoko skákat. Díky dokonalé adaptaci k prostředí se mění i myší kožíšek. Čím větší zima, tím je huňatější a delší.

Myši se dožívají 2- 4 roky. Březost samice myši trvá 20 - 24 dní a ve vrhu bývá 4- 14 mláďat. Mláďata se kojí 21 dní a odstavují od matky ve 4 týdnech. Samice může své potomky sežrat, pokud cítí, že nemá dostatek živin. Zároveň si ale může "adoptovat" jiná mláďata - zvládne kojit cizí, i když sama ještě potomky neměla. S péčí o mladé si samice často pomáhají, i když jsou třeba nepříbuzné.  Dobře živená zdravá myš dokáže za rok porodit až 100 mláďat! (Po takovém výkonu však rychle uhyne.)
Myši chováme v párech nebo ve skupině, ideálně jedince stejného pohlaví. Myši jsou společenská zvířata, ale pozor při přidávání nových zvířat do skupiny, v ubikaci by také neměli být dva samci.  Silnější jedinec by mohl šikanovat toho slabšího, kousat ho a nepouštět ho ke krmivu.

Věděli jste, že...

Nejstarší zpráva o chovu myší pochází z období 1400 př. n. l.

Jak mít šťastnou myš?

Minimální velikost ubikace 50 x 30 x 40 cm, doplněná o hračky a prolézačky. Velmi oblíbenými jsou i kolotoče a talíře na běhání pro myšky. Podestýlku dáváme nejlépe speciální bezprašnou z dřevěných štěpků, nebo z lisovaných granulí ze dřeva či speciálního papíru (např. podestýlka Kaytee – podporuje hnízdění a dobře saje a je měkká). Voda musí být vždy čerstvá buď v mističce, nebo napáječce.

Čím ji krmit?

Myši jsou všežravci a potřebují pestrou stravu. Krmíme je semeny, obilím, oříšky (v menším množství), zeleninou (mrkev, petržel, okurka), ovocem (jablko, hruška, třešeň, švestka, jahoda, meloun), granulemi pro hlodavce, kvalitními granulemi pro kočky a psy, mouční červi, cvrčci, bílý jogurt, vajíčko na tvrdo, listy i květy pampelišky, bylinkami.

Pozor na příliš mnoho tučných dobrot. Jedna myš by měla mít krmnou dávku 3-6g denně což je cca polévková lžíce. Je potřeba myším dát minerální kámen a ovocné větvičky na okus a broušení zubů. Zuby jim totiž dorůstají celý život, proto je broušení důležité.

Za špičku ocásku ne

Zvíře vždy bereme do ruky opatrně za kořen ocasu, nebo necháme vylézt na dlaň. Myš by se mohla při manipulaci leknout a bolestivě kousnout, proto je potřeba ji brát do ruky tak, aby o nás vždy věděla.

Myška se stane zábavným a nenáročným domácím mazlíčkem. Když budete mít trpělivost, dokáže se naučit i jednoduché triky - třeba vyšplhat na požádání na ruku, nebo přeskakovat za odměnu kroužkem.