Jak vycvičit morče? Odhalte, co znamenají jeho projevy

Icon23. 06. 2020 IconEDITA OPLETALOVÁ IconMORČE, HLODAVCI, HLODAVCI A DROBNÍ SAVCI

Morčata nejsou od přírody moc velcí mazlíci. Ovšem trpělivým přístupem můžete některé naučit na mazlení. Některá se dokonce naučí slyšet na své jméno a přijít za vámi. Jak rozumět všem jeho projevům?

Po přivezení malého morčátka domů, je důležité mu nechat pár dní na rozkoukání. Najednou je bez maminky, sourozenců, úplně v jiné kleci, kde to nezná. Nemůžeme tak očekávat, že se bude chtít hned mazlit.

Když po pár dnech odkoukáme, že se snaží prozkoumávat klec a okolí, neznamená to, že ho hned začneme chytat a vytahovat. Vše musí jít pomalu. Je důležité na morčátko v klidu mluvit, aby si zvyklo na náš hlas. Můžeme si vzít do ruky čerstvé ovoce a zeleninu, dát ruku do klece a čekat, jestli si pro dobrotu přijde. Možná si prvních pár dní nedá, ale mohu vám zaručit, že čerstvému ovoci jen tak neodolá a nakonec si pro něj přijde.

Když si už vezme jídlo z ruky, můžeme se ho zkusit při podávání dobroty dotknout, pohladit a pak časem i vzít do ruky. Pokud pořizujeme zvířátko dětem, je důležité je naučit, jak morče správně držet. Jednou rukou ho podebereme pod předními packami a druhou pod zadečkem. Žádné chytání a zvedání jednou rukou, nebo zvedání za kůži, tím si akorát zkazíme pracně vydobytou důvěru.

Jak porozumět jeho řeči?

Asi nejznámější projev morčat je kvikání. Může být hlasité, dlouhé, pronikavé, ale vždy to znamená: „Já jsem tady!“ nebo „Dej mi dobrotu!“ Moje morčata se například naučila odposlouchat zvuk otevírání ledničky, či šustění sáčku, když jim vyndavám zeleninu. Jestli máme morčat více, tak na sebe kvikáním volají. Jestli morče běhá a skáče po kleci a do toho si kvíká, má radost a je spokojené.

Může ale nastat i opačná situace. Totiž, že je zalezlé v domečku, nechce ven a cvaká zuby. Tímto se vám snaží říct, ať ho necháte být. Možná zrovna nemá náladu na mazlení, nebo se ještě bojí. Jestli máme morčata dvě a cvakají na sebe zuby, je možné, že bojují o své území. Je to výstražný signál: „Nech mě být, jsem rozzlobený, nechoď sem, to je moje.“

S dalším častým projevem, se kterým se setkávám u mých morčat, je jemné okusování. Když je chováte a začne vás jemně „oždibovat" (a je jedno, jestli ruku, triko, nebo cokoliv, co má zrovna po ruce). Znamená to, že už nechce být chován, už se mu to nelíbí, je unavený, nebo má hlad. Já jsem jednou tyto posunky podcenila a moje Rozárka mě vesele počůrala.

Ráda bych také zmínila vrčení, nebo pobrukování. Morčata broukají, když je jim něco nepříjemné, většinou se s tím setkávám u drbání na zadečku. Vrčení také může nastat, když zvíře slyší neznámý zvuk, například když omylem něčím bouchnete. Znamená to něco jako: „Co to bylo?“

Moje morčata také nemají ráda otáčení na záda, drbání na břiše a zakrývání očí, případně drbání na hlavě.

Musím zmínit i chování dvou samců, pokud je chováte. Je velká pravděpodobnost, že si dva kluci budou urovnávat postavení a bojovat o území. Vypadá to jako pomalé pohupování a chození dokola, kdy na sebe vrčí a cvakají zuby. Také je velmi pravděpodobné, že vám jeden samec začne naskakovat na druhého a naopak. Není to ovšem porucha hormonů ani chuť se pářit. V jejich světě to znamená: „Já jsem tady pán.“

Chtěla bych upozornit, že morče není pes a jako takové není od přírody mazel, to se z něj snaží udělat lidé. Zároveň není agresivní, radši uteče, než aby se s někým pralo. Když ho držíte v ruce, nikdy vás nekousne, ale bude třeba nespokojeně kňourat, nebo bude úplně ztuhlé a potichu, protože se mu to nelíbí.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že ne vždy se ochočování povede na 100%. Jedno mé morče je "strašpytlík" už od malička. Bojí se jakéhokoliv pohybu a jakmile se někde něco šustne, utíká do domečku a veškeré moje pokusy o jeho ochočení přišly vniveč. I s neúspěchem je potřeba počítat. V tomto případě doporučuji morče zbytečně nevytahovat z klece a nestresovat ho, bohužel i taková situace může nastat.