Byt nebo zahrada?

Icon21. 04. 2020 IconVĚRA WEBER IconPSI, JAK NA TO

Trápení v bytě a štěstí na zahradě? Podívejte se, proč je to jeden z nejrozšířenějších psích mýtů.

Psí vzkazy a komunikace

Někteří pejskaři říkají, že pes se má nejlépe na zahradě, jiní zas, že pes se má nejlépe v bytě. Obojí má své plusy i mínusy.
S čím ale většina pejskařů nesouhlasí, včetně mě, je že pes má zahradu v horším případě boudu a řetěz, a to mu stačí! Ne, nestačí! Každý pes potřebuje kontakt se svým pánem, ale také okolím. Pes potřebuje mít k dispozici neznámý terén, potřebuje informace od svého okolí, "číst si psí esemesky" od jiných psů či fen, zanechávat svoje "esemesky" jiným – prostě normálně komunikovat po psím.
Pokud psa zavřeme na zahradu (a může být třeba tisíci hektarová), je komunikačně i sociálně izolovaný. A ani nezáleží na tom, zda jsou na zahradě jeden či dva psi – pokud zavřete dva a více psů na jednu zahradu (omezenost místa) bez možnosti vycházek, očekávejte "ponorkovou nemoc". Procházky jsou pro psa důležité, jak po fyzické stránce psa – pes má přirozený pohyb, komunikuje s okolím a navazuje sociální kontakty s ostatními psy. Tak po psychické stránce psa – pes objevuje nové pachy a podněty. Ale hlavně, pes je na procházce v kontaktu se svým pánem, který jistě vymyslí nějakou zábavu, protože čím více společných aktivit, tím více se vztah mezi psovodem a psem prohlubuje a utužuje.

Gaučák nebo venkovní otužilec?


Jako základní rozdíly mezi psy, kteří jsou bytový oproti psovi, který je na zahradě vidím třeba v tomto: pes, který je na zahradě je pánem svého času, má možnost volného pohybu a může se zabavit kde čím. Například ohlodáváním sušené hovězí nohy (většinou velmi smradlavé, do bytu nevhodné). Dále pes má přehled o tom, co se kolem něho děje – psi na zahradě většinou netrpí separační úzkostí, protože vidí život kolem sebe. Další výhodou je, že pes, který je na zahradě má lepší termoizolační vlastnosti srsti než psy v bytech, nejsou téměř nikdy citlivý na počasí, a tudíž nejsou náchylní třeba na prochladnutí či nastydnutí, umí si poradit v dešti, ve sněhu i v horku. Co vnímám jako negativum psa, který je na zahradě, je že má slabší kontakt se svým pánem. V tom lepším případě chodí pes s pánem na procházky a přes jaro/léto/podzim je s páníčkem na zahradě, v horším případě, třeba když prší, pes vidí pána jen večer, kdy mu jde dát jíst, stejně tak v období zimních měsíců jsou procházky minimální, protože je zima a brzy tma.

Oproti tomu tu máme psy bytové. Jedna z výhod je určitě každodenní kontakt s pánem, který je daleko intenzivnější než mezi psem, který je na zahradě. Ať je venku počasí jakékoliv, pes se musí venčit. Takže psa, který žije v bytě čeká vycházka alespoň dvakrát denně, z čehož by aspoň jedna měla být delší, právě k tomu, aby páníček naplnil svému mazlíčkovi fyzickou i psychickou potřebu. Nicméně, dost často se stává, že páníčci obdarují psa jen procházkou kolem baráku a domů. Negativum psa, který žije v bytě bývá, že pes má pána v práci a musí si vystačit většinou na malém prostoru, což je plocha bytu anebo má k dispozici jen chodbu či předsíň, takže je zde nemožnost pohybu, nemožnost kontroly okolí, což může vést k sebepoškozování – pes se nudí, tak si začne okusovat nohu nebo ocas. Často se pes uchýlí k poškozování čehokoliv – ničení svých hraček, pelechu, ale také sedačky, stolu, aj. Může se objevit i separační úzkost. Což plyne z velké psychické vazby na pána. Pes v nepřítomnosti pána vyje, štěká, demoluje naprosto všechno, občas i znečišťuje byt nebo jemu vymezený prostor. Tento psychický stav se pak léčí velmi dlouho. Proto by pes měl být dobře naučen, jak být doma sám a jak s volným časem naložit. Další negativum bytových psů je, že pes má větší sklony k tloustnutí, protože krátké procházky kolem baráku a neustálé dopřávání laskomin psovi prostě nesvědčí. Páníčci prostě nevydrží ten psí pohled, když zrovna obědvají a pes na ně valí očka. To je pak tady šunka, tady kuře, tady knedlík… Dále, pes, který žije v bytě je choulostivější než pes, který žije venku, proto vidíme psa v oblečku, ať je malý či velký. Protože je to logické, pes má doma konstantní pokojovou teplotu cca 22 stupňů, vyjde ven, kde je 10 stupňů, to je o 12 stupňů méně než doma. Tedy neoblečeného psa ofoukne a rázem je z toho zánět ledvin, nastydnutí, a jiné neduhy.
Ať už je pes v bytě nebo na zahradě, nezapomínejte, že pes potřebuje v první řadě Vás, co by páníčky a v druhé řadě podněty z okolí, aby byl pes šťastný a spokojený. Je jen na Vás, jak pes bude trávit čas s Vámi, hlavně ať je legrace!