
Hledáte zajímavého, dobře ochočitelného papouška? Pak právě možná vás osloví jasně zelený mníšek s šedým bříškem. Nenaučí se sice mluvit, dopřejete-li mu ale dostatečnou péči, odmění vás za to spoustou hodin zábavy strávených při pozorování jeho specifického chování – a je na co koukat!
Co je ten papoušek vůbec zač aneb trocha teorie úvodem:
Jedná se o středně velkého papouška, dorůstajícího cca 30 cm. Zbarvený je jasně zeleně, pouze náprsenka je šedivá. V dnešní době se už ale chová velká spousta barevných mutací, máte-li tedy rádi barvičky, rozhodně je z čeho vybírat.
V přírodě obývají zejména řídce zalesněné krajiny, jsou to ale typičtí synantropové – velmi často se vyskytují v blízkosti lidských obydlí, polí, zahrad. Možná díky tomu si v zajetí snadno uvykají a jedná se o dobře ochočitelné ptáky. Jejich domovinou je Jižní Amerika, část oblasti výskytu zasahuje i do USA.
Živí se zejména semeny, bobulemi, ořechy, květy, ale i hmyzem a larvami. Jelikož neopovrhnou ani uměle pěstovanými plody, jsou ve volné přírodě schopní napáchat i slušné škody na polích.
Zajímavosti:
Papoušci mniší žijí v koloniích, které mohou čítat až 100 ptáků! Celá kolonie se podílí na stavbě obrovitého kulovitého hnízda, které slouží jako úkryt a hnízdiště pro všechny ptáky v kolonii. Hnízdo samotné má několik vchodů a uvnitř je rozdělené na mnoho sekcí, vždy pro každý hnízdící pár jedna.
Hotové hnízdo může mít v průměru i několik metrů.
Tento zvyk je u papoušků naprosto ojedinělý – žádný jiný druh podobné stavby nebuduje. V okolí hnízda se vždy zdržuje několik ptáků a v případě blížícího se nebezpečí spustí křik. Celé hejno se pak rychle vrací do bezpečí hnízda.
Vzhledem ke svému původu, kdy jejich rozšíření sahá až k Patagonii, nemají „mníšci“ problém ani s našimi klimatickými podmínkami, což mimo jiné umožňuje celoroční chov ve venkovní voliéře.
Před pár lety bylo v rámci pokusu vysazeno cca 10 zvířat v blíže neurčené lokalitě na Moravě poblíž rybníka. Vrby se papouškům natolik zalíbily a okolní pole skýtala natolik potravy, že po několika letech bylo možno v obrovských hnízdech u rybníka pozorovat skoro stovku ptáků! Jejich nálety na okolní pole se už ovšem méně líbily místním zemědělcům, papoušci tedy byli nuceně odchyceni.
Kolonie vzniklé z ptáků uniklých z chovu jsou ale potvrzené v Itálii, Belgii a Španělsku. U nás snad několik menších taky.

papoušek mniší
Začněte prostornou klecí, která by měla mít silnější drátky, přeci jen se jedná o robustnějšího papouška se silným zobákem. Mníšci jsou velmi společenští, pokud nebudete mít zase tolik času, který byste mohli papouškovi věnovat, zvažte pořízení dvou a tomu uzpůsobte velikost klece.
Samozřejmostí jsou misky na krmení a vodu, použít lze jak plastové, tak nerezové šroubovací, které doporučuji – jsou téměř nezničitelné. Neměli bychom, jako u všech ptáků, zapomenout na písek či grit, který jim pomáhá rozmělňovat potravu.
Posledním, zato však o to důležitějším vybavením klece jsou bidla a hračky k okusování - jednak se starají o obrus zobáku, ale velkou měrou i o zábavu pro papouška. Rozhodně lze jen doporučit hračky a bidla ze dřeva, které ptáci s oblibou likvidují, osvědčily se však i bavlněné provázky (v kombinaci se dřevem nepřekonatelné). K obrusu zobáku doporučuji rovněž sépiovou kost, ze které papoušek rovněž získá dostatek minerálů.
Ke krmení použijte směs pro střední papoušky, kterou doplňujte ovocem, občas můžete pro zpestření koupit např. moučné červy.
Pokud byste chtěli chovat papoušky mniší ve venkovní voliéře a to i celoročně, platí stejné podmínky. Část voliéry musí být ale zastřešená a chráněná před větrem (zateplená budka), aby na ptáky nepršelo a aby neprochladli. Jinak snesou i výrazné mrazy.
Při chovu ve voliéře nejlépe vynikne jejich skupinové chování, zvláště když jim poskytnete dostatek proutí a klacíků ke stavbě hnízda.
Mnoho zábavy při chovu tohoto obyčejného neobyčejného papouška!















